Limit pro daňové přiznání se má zvýšit na 100 tisíc. Kdo ho vůbec musí podávat
Poslanecká sněmovna schválila zvýšení hranice, od které vzniká povinnost podat daňové přiznání. Podle serveru E15 by se limit ročních zdanitelných příjmů měl od příštího roku zvednout z dosavadních 50 tisíc na 100 tisíc korun. Úleva má dopadnout hlavně na důchodce, studenty a rodiče s přivýdělkem. Protože ale kolem daňového přiznání panuje spousta nejasností, pojďme si srozumitelně shrnout, kdo ho musí podávat, koho se změna týká a kde se nejčastěji chybuje.
O jaký limit vlastně jde
Zjednodušeně řečeno existuje hranice příjmů, do které se přiznání podávat nemusí. Dnes je nastavená na 50 tisíc korun ročních zdanitelných příjmů pro toho, kdo nemá příjmy ze zaměstnání, a na 20 tisíc korun u příjmů takzvaně navíc vedle zaměstnání. Právě první hranici se má podařit zvednout na 100 tisíc korun.
Důležité je rozumět tomu, že jde o zdanitelné příjmy, ne o zisk a ne o všechno, co vám přijde na účet. Řada příjmů je od daně osvobozená, například většina důchodů do zákonem stanovené výše nebo některé sociální dávky. Ty se do limitu nepočítají. Zvýšení hranice tak znamená, že člověk s menším příležitostným přivýdělkem nebude muset kvůli pár tisícům řešit celou administrativu přiznání.
Koho se změna nejvíc dotkne
Nejvíc uleví lidem, kteří mají hlavní příjem osvobozený nebo žádný, a k tomu si malým způsobem přivydělávají. Typicky jde o pracujícího důchodce s příležitostnou činností, studenta s občasnou brigádou na dohodu bez podepsaného prohlášení nebo rodiče na rodičovské, který si přivydělá drobnou samostatnou činností. Pokud se takový příjem vejde pod novou hranici, odpadá povinnost přiznání podávat.
Naopak na živnostníky, kteří podnikáním živí sebe i rodinu, tahle úleva prakticky nedopadne. Kdo má z podnikání příjmy v řádu statisíců, přiznání podává tak jako tak. Pro OSVČ zůstává klíčové sledovat i další povinnosti, hlavně přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, protože ty se řídí vlastními pravidly a s daňovým limitem přímo nesouvisí.
Kdy musíte přiznání podat, i když si myslíte, že nemusíte
Existuje několik situací, kdy povinnost vzniká bez ohledu na výši drobného přivýdělku. Přiznání podáváte, pokud jste měli příjmy od více zaměstnavatelů souběžně a nešlo jen o dohody zdaněné srážkovou daní. Podáváte ho i tehdy, když jste sice zaměstnanec, ale k tomu máte příjmy navíc nad zákonnou hranici, například z nájmu, z podnikání nebo z prodeje, který není osvobozený.
Pozor si dejte také na prodej nemovitosti nebo cenných papírů, kde nesplníte podmínky pro osvobození, a na příjmy ze zahraničí. To jsou klasické případy, kdy lidé chybují, protože je nenapadne, že se vůbec zdaňují. V takové situaci se vyplatí raz ověřit svou konkrétní situaci u účetního, protože doměřená daň i s penále bývá dražší než hodina konzultace předem.
Nezaměňujte povinnost s výhodou
Zvlášť u zaměstnanců platí jeden důležitý rozdíl. To, že přiznání podávat nemusíte, ještě neznamená, že se vám to nevyplatí. Pokud jste během roku neuplatnili všechny slevy a odpočty, na které máte nárok, může vám podané přiznání přinést přeplatek na dani, tedy peníze zpět. Týká se to třeba úroků z hypotéky u starších smluv, darů, penzijního připojištění nebo situací, kdy jste část roku nepracovali.
Zaměstnanec, kterému roční zúčtování dělá zaměstnavatel, tohle často vyřeší přes mzdovou účtárnu. Kdo ale během roku vystřídal více zaměstnavatelů nebo měl i jiné příjmy, se k přeplatku dostane právě jen přes vlastní přiznání. Proto se před rozhodnutím nic nepodávat vyplatí spočítat, jestli tím náhodou nepřicházíte o vratku.
Nezapomeňte na termíny
I když se limit zvedá, na samotných lhůtách se nic nemění. Papírové přiznání se standardně podává do začátku dubna, elektronicky přes datovou schránku máte o měsíc déle a se zpracováním daňovým poradcem se termín posouvá až na začátek července. Kdo termín prošvihne, riskuje pokutu za opožděné podání i úrok z prodlení. Pokud tedy zjistíte, že přiznání podat máte, vyplatí se nenechávat to na poslední chvíli a včas si připravit potřebné doklady, hlavně potvrzení o příjmech a doklady k odpočtům. Elektronické podání dnes zvládne i laik přes portál Finanční správy, u složitější situace je ale rozumnější obrátit se na účetního.
Co si z toho odnést
Zvýšení limitu na 100 tisíc korun je vítané zjednodušení pro lidi s malým přivýdělkem, kteří se dnes museli kvůli pár tisícům prokousávat formulářem. Nemění ale nic na povinnostech podnikatelů a nezbavuje nikoho odpovědnosti zkontrolovat si vlastní situaci. Přesné znění a termíny platnosti hlídejte podle finální podoby zákona, aktuální formuláře a pokyny vždy najdete na stránkách Finanční správy, legislativní rámec pak spravuje Ministerstvo financí.
Pokud si nejste jistí, jestli se vás povinnost týká, nebo naopak jestli vám podání nepřinese peníze zpět, je levnější a klidnější cesta nechat si to jednou spočítat od účetního než hádat a riskovat doměrek.
Časté otázky
Od kdy bude platit nový limit 100 tisíc korun?
Zvýšení schválila Sněmovna a má platit od příštího roku, tedy pro příjmy dosažené v roce 2026, které se přiznávají v roce 2027. Konečnou podobu a účinnost ověřte podle finálního znění zákona.
Počítá se do limitu i důchod?
Většina starobních důchodů je do zákonem stanovené výše od daně osvobozená, takže se do limitu nezapočítává. Do hranice se počítají zdanitelné příjmy, typicky z přivýdělku.
Jsem zaměstnanec s brigádou navíc, musím podávat přiznání?
Záleží na výši příjmů navíc a na tom, jak byly zdaněny. Pokud přesáhnou zákonnou hranici a nejde jen o dohody zdaněné srážkovou daní, přiznání většinou podat musíte.
Vyplatí se podat přiznání, i když nemusím?
Ano, pokud jste neuplatnili všechny slevy a odpočty. Podané přiznání vám v takovém případě může vrátit přeplatek na dani.