Návrat karenční doby, co by znamenal pro firmy a zaměstnance

Téma, které se vrací na stůl

Podle serveru E15 se znovu otevírá debata o návratu karenční doby. Soukromý sektor letos vynaloží na náhrady mezd v prvních třech dnech nemoci zaměstnanců podle odhadů miliardy korun, a právě tady se hledá úspora. Pro majitele firem, mzdové účetní i řadové zaměstnance jde o téma, které se přímo dotýká výplatní pásky, a proto se vyplatí rozumět tomu, o čem se vlastně jedná a jaké dopady by změna měla.

Karenční doba je období na začátku pracovní neschopnosti, za které zaměstnanec nedostává náhradu mzdy. V minulosti u nás fungovala v podobě prvních tří neplacených dnů nemoci, poté byla zrušena a zaměstnavatel začal platit náhradu mzdy i za tyto dny. Nyní se řeší, zda se k nějaké formě karenční doby vrátit, protože náklady na krátkodobé nemoci dopadají hlavně na firmy. V následujících odstavcích si vysvětlíme, co to prakticky znamená, aniž bychom používali zbytečný odborný žargon.

Jak systém náhrad při nemoci funguje dnes

Když zaměstnanec onemocní, prvních čtrnáct dní pracovní neschopnosti hradí náhradu mzdy zaměstnavatel, nikoli stát. Teprve od patnáctého dne přebírá výplatu nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení z nemocenského pojištění. Právě to prvních čtrnáct dní, a zejména první tři dny, je pro firmy nákladné, protože zaměstnanec nepracuje, ale mzda se za část tohoto období vyplácí.

Náhrada mzdy během prvních dnů se přitom nepočítá z celého výdělku, ale z takzvaného redukovaného průměrného výdělku, a za první dny je nižší než v dalších dnech nemoci. Pro zaměstnavatele to znamená přímý náklad za práci, která se v daném okamžiku neodvádí. U malých firem s několika lidmi dokáže vlna krátkodobých nemocí v zimních měsících citelně zamíchat s cash flow, protože se náklad kumuluje napříč celým týmem.

Co by přinesl návrat karenční doby

Podstata návrhu je jednoduchá. Pokud by se první dny nemoci opět staly obdobím bez náhrady mzdy, firmy by za ně neplatily a ušetřily by značné částky. Argument zastánců zní, že by to zároveň omezilo krátké, takzvaně účelové absence, kdy si někdo vezme pár dní volna pod hlavičkou nemoci. Náklady na nemocnost by se snížily a systém by byl podle nich zdravější.

Odpůrci naopak upozorňují, že karenční doba dopadá nejtvrději na lidi s nižšími příjmy, kteří si nemohou dovolit přijít o výdělek za tři dny, a proto chodí do práce nemocní. To zvyšuje riziko šíření nákazy na pracovišti a v důsledku může být dražší než samotná úspora. Právě kolem tohoto rozporu se debata točí a hledá se kompromis, který by snížil zátěž firem, ale zároveň neohrozil zaměstnance s nejnižšími mzdami.

Na co by se měly firmy a účetní připravit

I když je zatím vše ve fázi jednání, mzdové účetní by měly téma sledovat, protože případná změna se promítne do výpočtu náhrad mzdy a do nastavení mzdového softwaru. Pokud by karenční doba znovu zavedla neplacené první dny, upraví se způsob, jakým se počítá náhrada za začátek nemoci, a s tím i výplatní pásky a interní směrnice. Je rozumné nečekat na poslední chvíli a mít přehled, které kroky bude potřeba udělat.

Podnikatelům se vyplatí sledovat oficiální informace Ministerstva práce a sociálních věcí, protože právě tam se objeví závazné znění případné novely i termín účinnosti. Do té doby platí současná pravidla a jakékoli změny je nutné zavádět až po jejich schválení a vyhlášení, ne na základě mediálních zpráv. Kdo vede účetnictví nebo mzdy pro více klientů, měl by mít připravený stručný přehled, aby dokázal rychle zareagovat, jakmile bude jasné konečné znění.

Proč to řešit už teď

Změny v odvodech a náhradách mají tu vlastnost, že přicházejí často s krátkým předstihem a účetní je musí zvládnout takřka ze dne na den. Kdo tématu rozumí předem, nemusí nic dohánět narychlo a dokáže svým klientům nebo vedení firmy včas vysvětlit, co se mění a jak to ovlivní náklady. Právě v tom spočívá hodnota dobrého účetního nebo mzdové účetní, že nepřijde změna jako překvapení, ale jako připravený krok.

Ať už debata skončí návratem karenční doby, nebo jiným kompromisem, jistota je jediná. Náklady na nemocnost jsou pro firmy citlivé téma a stát bude hledat cesty, jak je vyvážit. Sledovat vývoj se proto vyplatí každému, kdo počítá mzdy nebo řídí firemní rozpočet, protože i pár dnů rozdílu na začátku nemoci se v součtu za celý tým a celý rok promítne do nemalých částek.

Časté otázky

Co je karenční doba jednoduše řečeno?

Je to období na začátku nemoci, za které zaměstnanec nedostává náhradu mzdy. V praxi jde nejčastěji o první dny pracovní neschopnosti, kdy by výplata za nemoc nenáležela.

Kdo dnes platí náhradu během prvních dnů nemoci?

Prvních čtrnáct dní hradí náhradu mzdy zaměstnavatel, od patnáctého dne přebírá výplatu nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení z nemocenského pojištění.

Ušetří firmy návratem karenční doby?

Podle odhadů ano, protože by neplatily náhradu za první dny nemoci. Kritici ale namítají, že by to tlačilo hůře placené zaměstnance chodit do práce nemocné.

Kdy případná změna začne platit?

Zatím jde o jednání a nic neplatí. Závazné bude až schválené a vyhlášené znění novely, které zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s datem účinnosti.