Fingovaná neschopenka: jak funguje kontrola režimu a co hrozí za porušení

Když se objeví titulek, že fingovaná neschopenka se může krutě prodražit a šéfové na takzvané marody posílají i soukromé detektivy, většina lidí to čte jako pikantní zprávu. Pro účetní a mzdovou agendu je to ale připomínka, že kolem dočasné pracovní neschopnosti platí přesná pravidla a chyba na kterékoli straně může být drahá. Pojďme si projít, jak nemocenská a kontrola režimu doopravdy fungují, kdo co platí a na co si dát pozor při zpracování mezd.

Kdo a kdy platí při nemoci

Prvních čtrnáct kalendářních dnů pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel takzvanou náhradu mzdy, a to od čtvrtého dne nemoci. Od patnáctého dne přebírá výplatu nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení. Toto rozdělení je důležité, protože právě v prvních dvou týdnech nese náklad zaměstnavatel, a má proto přímý zájem na tom, aby byla neschopnost oprávněná a aby zaměstnanec dodržoval léčebný režim.

Pro mzdovou účetní z toho plyne jasná posloupnost. Náhrada mzdy se počítá z průměrného výdělku a z takzvaného redukovaného základu, řídí se pracovními dny a proplácí se jen za dobu, kdy měl zaměstnanec pracovat. Od patnáctého dne se náhrada mzdy zastavuje a dál běží dávka od státu. Přehlédnutí tohoto přelomu patří k nejčastějším chybám ve výplatě.

Kdy smí zaměstnavatel kontrolovat dodržování režimu

Zaměstnavatel má ze zákona právo zkontrolovat, zda nemocný zaměstnanec dodržuje stanovený režim, tedy zejména to, že se zdržuje na uvedené adrese a respektuje vycházky povolené lékařem. Tuto kontrolu smí zaměstnavatel provádět po dobu prvních čtrnácti dnů, kdy sám platí náhradu mzdy. Kontrolu může provést sám, případně pověřenou osobou. Najímání soukromých detektivů, o kterém píší média, se pohybuje na hraně a musí respektovat ochranu osobních údajů i soukromí, takže je to spíš krajní a rizikový nástroj než běžná praxe.

Souběžně kontroluje dodržování režimu i Česká správa sociálního zabezpečení, a to po celou dobu trvání neschopnosti. Pokud kontrola nikoho nezastihne nebo zjistí porušení, spouští to postihy.

Co hrozí za porušení režimu

Následky nejsou malé. Při porušení režimu dočasně práce neschopného může být náhrada mzdy od zaměstnavatele zkrácena nebo úplně odebrána. U dávky nemocenské od státu hrozí její krácení či odejmutí a v závažných případech i pokuta. Pokud jde o vyloženě fingovanou neschopnost, tedy o podvod, může to naplnit i skutkovou podstatu trestného činu se všemi důsledky.

Pro účetní je podstatné, že rozhodnutí o krácení či odebrání náhrady mzdy musí mít oporu v doloženém zjištění z kontroly. Nestačí domněnka. Vždy je potřeba záznam o provedené kontrole s datem, časem a výsledkem, protože jen tak obstojí případný spor.

Na co si dát pozor při zpracování mezd

Nejčastější slabina je v evidenci a v návaznosti dokladů. Doporučuji držet se několika zásad. Vždy si vyžádejte a založte rozhodnutí o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti, protože elektronická neschopenka dnes chodí do systému, ale ve mzdové evidenci musí být vše dohledatelné. Hlídejte přelom čtrnáctého a patnáctého dne, aby se náhrada mzdy nezaměnila s dávkou od státu. Při jakémkoli krácení náhrady mzdy si k výplatní pásce přiložte podklad, tedy záznam o kontrole a rozhodnutí zaměstnavatele.

Pokud jste externí účetní, vyplatí se s klientem předem nastavit interní pravidlo, kdo a jak kontroly provádí a jak předává výsledky do mzdové agendy. Předejdete tím situaci, kdy se o porušení dozvíte pozdě a výplata už odešla ve špatné výši. Podrobnosti k nemocenskému pojištění a povinnostem stran shrnuje Česká správa sociálního zabezpečení.

A co osoby samostatně výdělečně činné

U podnikatelů je situace jiná a klienti se na to často ptají. Osoba samostatně výdělečně činná nedostává od nikoho náhradu mzdy, protože žádného zaměstnavatele nemá. Nárok na nemocenskou dávku vzniká pouze tehdy, když si OSVČ dobrovolně platí nemocenské pojištění, a to po splnění zákonem stanovené čekací doby. Bez tohoto dobrovolného pojištění nemá podnikatel při nemoci nárok na žádnou dávku a musí počítat s výpadkem příjmu jen ze svých rezerv.

Pro účetní to znamená připomínat klientům z řad OSVČ, že nemocenské pojištění je u nich volba, nikoli automatická věc, a že se vyplatí ho zvážit podle rizika výpadku. Zároveň platí, že i podnikatel na neschopence má povinnost dodržovat léčebný režim a kontrola ze strany správy sociálního zabezpečení se týká i jeho.

Krátké shrnutí pro praxi

Neschopenka není jen zdravotní záležitost, ale i účetní a právní proces s jasnými pravidly. Zaměstnavatel platí prvních čtrnáct dnů a po tuto dobu smí kontrolovat režim, od patnáctého dne přebírá dávku stát. Porušení režimu se trestá krácením nebo odebráním výplaty a u podvodu i přísněji. Pro účetní je klíčová pořádná evidence a doklady, protože právě ony rozhodují, zda krácení obstojí.

Časté otázky

Kdy zaměstnavatel platí při nemoci a odkdy platí stát?

Zaměstnavatel hradí náhradu mzdy od čtvrtého do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti. Od patnáctého dne vyplácí nemocenskou Česká správa sociálního zabezpečení. Účetní musí tento přelom hlídat, aby výplata nebyla ve špatné výši.

Smí zaměstnavatel poslat na nemocného kontrolu domů?

Ano, po dobu prvních čtrnácti dnů, kdy sám platí náhradu mzdy, má právo ověřit, že zaměstnanec dodržuje režim a zdržuje se na uvedené adrese. Kontrola ale musí respektovat soukromí a ochranu osobních údajů.

Co hrozí za porušení léčebného režimu?

Náhrada mzdy i dávka nemocenské může být zkrácena nebo odebrána. U prokázaného podvodu, tedy fingované neschopnosti, hrozí i pokuta nebo trestní odpovědnost.

Jaké doklady si má účetní k neschopence založit?

Rozhodnutí o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti, podklady pro výpočet náhrady mzdy a v případě krácení také záznam o provedené kontrole s datem a výsledkem. Bez těchto dokladů krácení výplaty v případě sporu neobstojí.