Český Eldis vyváží radary za 20 milionů dolarů. Jak funguje DPH a účtování při vývozu do zahraničí
Pardubická společnost Eldis dokončila první radary pro Vietnam a hodnota celé zakázky přesahuje dvacet milionů dolarů. Jak popsal server E15, jde o ukázku toho, jak české firmy stále častěji míří na trhy mimo Evropskou unii. Pro účetní a majitele firem je to dobrá připomínka, že vývoz zboží a služeb má vlastní pravidla, která se od tuzemského prodeje výrazně liší. Kdo je zná, ušetří si nepříjemná překvapení při kontrole i zbytečně odvedenou daň.
Následující přehled není návod pro jednu konkrétní zakázku, ale obecné vysvětlení, jak se na vývoz dívá zákon o dani z přidané hodnoty a jak se transakce promítá do účetnictví. Konkrétní případ vždy patří k daňovému poradci, protože detaily rozhodují.
Co se v účetnictví považuje za vývoz
Z pohledu DPH je potřeba rozlišovat dva úplně jiné světy. Prvním je dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie, tedy takzvané intrakomunitární plnění. Druhým je vývoz, kterým se myslí dodání zboží mimo území unie, do takzvaných třetích zemí. Vietnam, USA nebo Velká Británie po brexitu jsou právě třetí země a jejich režim se řídí jinými paragrafy než obchod se Slovenskem nebo Německem.
Toto rozdělení je zásadní, protože každý režim má vlastní podmínky pro osvobození od daně, jinou dokumentaci a jiné vykazování v přiznání i v kontrolním hlášení. Zaměnit vývoz za dodání do EU je jedna z nejčastějších chyb, na kterou finanční správa při kontrolách naráží.
Vývoz zboží je od DPH osvobozen, ale podmíněně
Vývoz zboží do třetí země je od daně z přidané hodnoty osvobozen s nárokem na odpočet. V praxi to znamená, že na výstupu daň neodvádíte, ale vstupy spojené s výrobou a dodáním si nadále uplatnit můžete. To je pro exportéra výhodné, protože daň nezatěžuje cenu pro zahraničního odběratele.
Osvobození ovšem není automatické. Podmínkou je, že zboží skutečně opustilo území unie a že to dokážete prokázat. Klíčovým dokladem je rozhodnutí celního úřadu o propuštění zboží do režimu vývozu a potvrzení o výstupu, dnes nejčastěji v elektronické podobě. Bez tohoto průkazu vám finanční správa osvobození neuzná a bude daň doměřovat. Pravidla pro uplatnění osvobození i pro dokazování shrnuje Finanční správa ve svých metodických informacích k DPH.
Datum, ke kterému plnění vykážete, se váže právě na výstup zboží z unie, nikoli na vystavení faktury. Proto je důležité mít pořádek v celních dokladech a párovat je s vydanými fakturami. Pokud potvrzení o výstupu dorazí až v dalším období, ovlivní to okamžik, kdy plnění patří do přiznání.
Vývoz služeb se řídí místem plnění
U služeb je logika jiná. Nezáleží na tom, kam fyzicky něco doputuje, ale kde je takzvané místo plnění. Základní pravidlo u služeb poskytnutých osobě povinné k dani říká, že místem plnění je sídlo příjemce. Pokud tedy poskytujete službu firmě usazené mimo unii, je plnění zpravidla mimo tuzemský režim DPH a daň v Česku neodvádíte. Existuje ale řada výjimek, například u služeb vztahujících se k nemovitosti nebo u přepravy, a ty je nutné posuzovat jednotlivě.
Praktický dopad je, že u exportu služeb mnohem víc záleží na správném určení statusu odběratele a povahy služby než na celních dokladech. Chybné určení místa plnění vede buď k tomu, že daň odvedete zbytečně, nebo naopak k tomu, že ji neodvedete tam, kde jste měli.
Kurzové rozdíly a měna faktury
Zakázky do zahraničí bývají v cizí měně, typicky v dolarech nebo eurech. Účetnictví se ale vede v korunách, takže každou fakturu přepočítáváte kurzem podle vnitřní směrnice, nejčastěji denním kurzem České národní banky nebo pevným kurzem stanoveným na určité období. Mezi datem vystavení faktury a datem úhrady se kurz obvykle pohne a vzniká kurzový rozdíl, který se účtuje do nákladů nebo výnosů.
U větších exportních kontraktů mohou být kurzové rozdíly citelné a promítají se do hospodářského výsledku i do základu daně z příjmů. Proto se u dlouhodobých zakázek vyplatí řešit i zajištění kurzu s bankou, aby výsledek firmy nezávisel jen na pohybu měny.
Kdy si zavolat daňového poradce
Jednorázový vývoz zboží s jasnými celními doklady zvládne zkušená účetní. Jakmile ale do hry vstoupí kombinace zboží a služeb, dodání s montáží v zahraničí, konsignační sklady nebo trojstranné obchody, komplexita rychle roste. V takových případech je levnější zaplatit konzultaci předem než opravovat chybně podané přiznání. Seznam prověřených odborníků vede Komora daňových poradců ČR, která také dohlíží na jejich vzdělávání.
Časté otázky
Musím u vývozu do třetí země odvádět českou DPH?
U vývozu zboží mimo Evropskou unii je plnění osvobozeno od daně s nárokem na odpočet, takže daň na výstupu neodvádíte. Podmínkou je, že prokážete výstup zboží z území unie celními doklady. Bez tohoto průkazu osvobození neplatí.
Jaký doklad potřebuji, abych osvobození obhájil?
Klíčové je rozhodnutí celního úřadu o propuštění do režimu vývozu a potvrzení o výstupu zboží z unie. Tyto doklady spárujte s vydanou fakturou a uschovejte je. Při kontrole jsou hlavním důkazem, že šlo skutečně o vývoz.
Jak se liší dodání do EU a vývoz?
Dodání zboží do jiného státu Evropské unie je intrakomunitární plnění s vlastními pravidly a vykazuje se v souhrnném hlášení. Vývoz je dodání mimo unii do třetí země a řídí se jinými paragrafy zákona o DPH. Zaměnit oba režimy je častá a nákladná chyba.
V jaké měně mám vést účetnictví, když fakturuji v dolarech?
Účetnictví se v Česku vede v korunách, takže faktury v cizí měně přepočítáváte podle své vnitřní směrnice, obvykle kurzem České národní banky. Rozdíl mezi kurzem k datu faktury a k datu úhrady tvoří kurzový rozdíl, který se účtuje do nákladů nebo výnosů.